Protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nepracují pod žádným zaměstnavatelem, daně a platbu a vyúčtování záloh na zdravotní a sociální pojištění si musí řešit samy. Povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob splní podnikatel tak, že podá daňové přiznání sám nebo prostřednictvím daňového poradce. 

 

Daň z příjmu fyzických osob

Do daňového přiznání se uvádí všechny příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dále případné příjmy ze zaměstnání (mohou se uvádět i ty daněné srážkou), z pronájmu, z kapitálového majetku i tzv. ostatní příjmy. 

Proti nim se uplatňují výdaje na dosažení a udržení příjmů. Podnikatel si může zvolit, zda se mu více vyplatí uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě je ale musí evidovat) nebo využije tzv. výdajový paušál, který už obsahuje všechny výdaje a nad jehož rámec už další uplatnit nelze. 

Když odečteme výdaje od dosažených příjmů, získáme základ daně. V případě, že jste měli více druhů příjmů (například z podnikání a zaměstnání), počítáte údaje za každou činnost zvlášť a u každé vyjde tzv. dílčí základ daně.

V dalším části daňového přiznání je možné daňový základ snížit o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky za:

• bezúplatná plnění (dary),

• platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření,

• platby na životní pojištění,

• zaplacené úroky z úvěru na bydlení,

• zaplacené zkoušky ověřující další vzdělávání,

• zaplacené členské příspěvky odborové organizaci.

(Podrobně se jim věnujeme opět v sekci Nejčastějších dotazů.) Dílčí základ podnikatel může snížit ještě o ztrátu z minulých zdaňovacích období.

Výslednou částku zaokrouhlujeme na celé stovky dolů a vypočteme z ní 15% daň z příjmů fyzických osob a v případě potřeby ji zaokrouhlíme na celé koruny nahoru.

Od vypočtené daňové povinnosti se dále odečítají daňové slevy:

• sleva na poplatníka 30 840 Kč (2570 Kč za měsíc),

• sleva na vyživovanou manželku 24 840 Kč (uplatňuje se ročně),

• sleva na vyživovanou manželku ZTP/P 49 680 Kč (uplatňuje se ročně),

• sleva za invalidní důchod I. a II. stupně 2520 Kč (210 Kč za měsíc),

• sleva pro invalidní důchod III. stupně 5040 Kč (420 Kč za měsíc),

• sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (1345 Kč za měsíc),

• sleva pro studenta 4020 Kč (335 za měsíc),

• daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 Kč (1267 za měsíc),

• daňové zvýhodnění na druhé dítě 22 320 Kč (1860 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na třetí a další dítě 27 840 Kč (2320 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na první dítě ZTP/P 30 408 Kč (2534 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P 44 640 Kč (3720 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P 55 680 Kč (4640 Kč za měsíc),

• sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení max. 16 200 Kč (uplatňuje se ročně),

Poznámky:

• sleva na vyživovanou manželku při jejích příjmech do 68 000 Kč

• v souvislosti s uplatněním slevy za invalidní důchod a slevy na držitele ZTP/P se změnil rozhodný okamžik vzniku nároku na slevu. Nově nevznikne nárok na slevu až v okamžiku vydání průkazu ZTP/P nebo pobírání invalidity, ale už v momentě jejich přiznání (platí i v případě slevy na vyživovanou manželku ZTP/P a slevy na dítě ZTP/P)

• sleva za umístění dítěte za rok 2022, která se uplatňuje v roce 2023, činí maximálně 16 200 Kč – více o slevě viz FAQ

Nejprve se odečítají daňové slevy uvedené v § 35 ba zákona o daních z příjmů (tedy sleva na poplatníka, na vyživovanou manželku, na invaliditu, pro držitele průkazu ZTP/P, na studenta a sleva za umístění). Poté se odečte sleva za EET a jako poslední případná sleva na děti, tedy daňové zvýhodnění na vyživované dítě. 

Po odečtení daňových slev se není možné dostat do záporné hodnoty, výše daňové povinnosti tedy může vyjít nejméně rovna nule. Výjimkou je situace, kdy od daně odečítáme daňovou slevu na děti (tzv. daňové zvýhodnění), proto se uplatňuje jako poslední ze slev. V případě, že se dostanete do záporu, vychází vám tzv. daňový bonus.

Nárok na něj vzniká, máte-li za předchozí rok příjmy z podnikání či zaměstnání alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, tedy 103 800 Kč za rok 2023. Daňový bonus je možné uplatnit bez omezení. Omezení jeho maximální výše bylo zrušeno.

Dále daňovou povinnost snižujeme ještě o zaplacené zálohy na daň z příjmů, jejichž výsledkem může být opět záporná hodnota, tedy daňový přeplatek.

O vyplacení daňového bonusu a daňového přeplatku musíte finanční úřad požádat ve speciálním boxu na konci formuláře daňového přiznání.

Zdravotní a sociální pojištění

Vyměřovacím základem pro zdravotní a sociální pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2% vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu. Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Výjimkou je nemocenské pojištění, ke kterému se OSVČ hlásí jen dobrovolně. Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ). Ten musíte vaší zdravotní pojišťovně a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení odevzdat měsíc po tom, co jste podali (nebo měli podat) daňové přiznání. Termín se tedy pohybuje vždy kolem konce dubna.

Na tomto místě ještě upozorňujeme, že výpočet odvodů je u vysokých příjmů ovlivněn také limitem pro maximální platbu na sociálního pojištění - tzv. maximálním vyměřovacím základem (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou), který odpovídá 48násobku průměrné mzdy. Tento strop se u sociálního pojištění tedy uplatňuje po dosažení roční hranice příjmů (pro rok 2023 jde o částku 1 935 552 Kč, pro rok 2022 o částku 1 867 728 Kč).

 

Jednoduchý příklad propočtu daňové povinnosti a odvodů na zdravotní a sociální pojištění při využití výdajového paušálu za příjmy v roce 2022:

Grafik s ročním příjmem 540 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené tzn., že její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč, a dvě nezletilé vyživované děti. V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Celý minulý rok podnikatel platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy:  540 000 Kč, 

Výdaje jako 60 % příjmů: 324 000 Kč, 

Daňový základ: 216 000 Kč,

Odčitatelná položka za uhrazené úroky z úvěru na bydlení: 50 000 Kč

Nárok na daňové slevy:

• na poplatníka 30 840 Kč,

• na vyživovanou manželku 24 840 Kč,

• na první dítě 15 204 Kč,

• na druhé dítě 22 320 Kč.

Svou daňovou povinnost postupně vypočte jako:

540 000 Kč - 324 000 Kč = 216 000 Kč (daňový základ)

216 000 Kč - 50 000 Kč = 166 000 Kč (základ daně snížený o odčitatelnou položku)

166 000 Kč * 15% daň = 24 900 Kč (daňová povinnost před odečtením slev)

24 900 Kč - 30 840 Kč (na poplatníka) - 24 840 Kč (na vyživovanou manželku) = 0 Kč (daň)

Daňový bonus: 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč

Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 37 524 Kč.

Zdravotní a sociální pojištění

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2022 na minimálních zálohách částku 31 524 Kč (12 x 2627 Kč). Na sociální pojištění pak 34 092 Kč (12 x 2841 Kč).

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (108 000 Kč). 

Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2022 je to částka 19 455,50 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 233 466 Kč. Z toho vypočteme 13,5 % minimální předepsané pojistné (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru).

Podnikatel reálně svými příjmy nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2022, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 31 518. Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 31 524 Kč, vznikne mu 6 Kč přeplatek.

Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným. V případě, že podnikatel odvedl na zálohách nižší částku, než je roční předpis pojistného, vznikne nedoplatek, který musí uhradit a na další rok mu vyjde vyšší záloha.

Sociální pojištění opět začínáme počítat jako jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 108 000 Kč = vyměřovací základ při činnosti trvající celý rok). I zde platí, že pokud vyměřovací základ nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, stanoví se pojistné právě z minimálního vyměřovacího základu. 

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme jako jednu čtvrtinu průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Pro rok 2022 je to částka 9728 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 116 736 Kč.

V tomto případě podnikatelův vyměřovací základ opět nepřesáhl minimální vyměřovací základ a tak se mu pojistné nebude stanovovat z vyměřovacího základu z reálných příjmů, ale opět z minimálního vyměřovacího základu.

 Pro výpočet předepsaného pojistného ho vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním pojištění za rok 2022 by podnikatel měl odvést 34 087 Kč. Na zálohách zaplatil 34 092 Kč, takže mu vznikne přeplatek ve výši 5 Kč.

Výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění na základě vašich vstupů včetně výpočtu si můžete vyzkoušet na daňové kalkulačce OSVČ.

Jednoduchý příklad propočtu daňové povinnosti a odvodů na zdravotní a sociální pojištění při využití výdajového paušálu za příjmy v roce 2023:

Grafik s ročním příjmem 660 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené tzn., že její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč, a dvě nezletilé vyživované děti. V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Celý minulý rok podnikatel platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy:  660 000 Kč, 

Výdaje jako 60 % příjmů: 396 000 Kč, 

Daňový základ: 264 000 Kč,

Odčitatelná položka za uhrazené úroky z úvěru na bydlení: 50 000 Kč

Nárok na daňové slevy:

• na poplatníka 30 840 Kč,
• na vyživovanou manželku 24 840 Kč,
• na první dítě 15 204 Kč,
• na druhé dítě 22 320 Kč.

Svou daňovou povinnost postupně vypočte jako:

660 000 Kč - 396 000 Kč = 264 000 Kč (daňový základ)

264 000 Kč - 50 000 Kč = 214 000 Kč (základ daně snížený o odčitatelnou položku)

214 000 Kč * 15% daň = 32 100 Kč (daňová povinnost před odečtením slev)

32 100 Kč - 30 840 Kč (na poplatníka) - 24 840 Kč (na vyživovanou manželku) = 0 Kč (daň)

Daňový bonus: 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč

Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 37 524 Kč. 

Zdravotní a sociální pojištění

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2023 na minimálních zálohách částku 32 664 Kč (12 x 2722 Kč). Na sociální pojištění pak 35 328 Kč (12 x 2944 Kč).

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (132 000 Kč). 

Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. 

Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2023 je to částka 20 162 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 241 944 Kč.  

Podnikatel reálně svými příjmy nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2023, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné (13,5 %) tedy v daném případě činí 32 663 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč). Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 32 664 Kč, vznikne mu 1 Kč přeplatek.

Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným. V případě, že podnikatel odvedl na zálohách nižší částku, než je roční předpis pojistného, vznikne nedoplatek, který musí uhradit a na další rok mu vyjde vyšší záloha.

Sociální pojištění opět začínáme počítat jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 132 000 Kč = vyměřovací základ při činnosti trvající celý rok). I zde platí, že pokud vyměřovací základ nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, stanoví se pojistné právě z minimálního vyměřovacího základu. 

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme jako jednu čtvrtinu průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Pro rok 2023 je to částka 10 081 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 120 972 Kč.

V tomto případě podnikatelův vyměřovací základ přesáhl minimální vyměřovací základ a tak se mu pojistné bude stanovovat z vyměřovacího základu z reálných příjmů.

 Pro výpočet předepsaného pojistného ho vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním pojištění za rok 2023 by podnikatel měl odvést 38 544 Kč. Na zálohách zaplatil 35 328 Kč, takže mu vznikne nedoplatek ve výši 3216 Kč.

Výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění na základě vašich vstupů včetně výpočtu si můžete vyzkoušet na daňové kalkulačce OSVČ.