Daňová kalkulačka OSVČ pro rok 2018

Daňová kalkulačka OSVČ vypočte veškeré odvody osob samostatně výdělečně činných: daň z příjmů OSVČ, sociální pojištění OSVČ a zdravotní pojištění OSVČ.

Nacházíte se: Výpočet.cz Kalkulačka OSVČ Popis výpočtu odvodů OSVČ

Popis výpočtu odvodů OSVČ

Protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nepracují pod žádným zaměstnavatelem, daně a platbu a vyúčtování záloh na zdravotní a sociální pojištění si musí řešit samy. Povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob splní podnikatel tak, že podá daňové přiznání sám nebo prostřednictvím daňového poradce. 

 

Daň z příjmu fyzických osob

Do daňového přiznání se uvádí všechny příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dále případné příjmy ze zaměstnání (mohou se uvádět i ty daněné srážkou), z pronájmu, z kapitálového majetku i tzv. ostatní příjmy. 

Proti nim se uplatňují výdaje na dosažení a udržení příjmů. Podnikatel si může zvolit, zda se mu více vyplatí uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě je ale musí evidovat) nebo využije tzv. výdajový paušál, který už obsahuje všechny výdaje a nad jehož rámec už další uplatnit nelze. (Změny v oblasti výdajových paušálů, které nastaly v roce 2017, popisujeme v sekci Nejčastějších dotazů.)

Když odečteme výdaje od dosažených příjmů, získáme základ daně. V případě, že jste měli více druhů příjmů (například z podnikání a zaměstnání), počítáte údaje za každou činnost zvlášť a u každé vyjde tzv. dílčí základ daně.

V dalším části daňového přiznání je možné daňový základ snížit o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky za:

  • bezúplatná plnění (dary),
  • platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření,
  • platby na životní pojištění,
  • zaplacené úroky z úvěru na bydlení,
  • zaplacené zkoušky ověřující další vzdělávání,
  • zaplacené členské příspěvky odborové organizaci.

(Podrobně se jim věnujeme opět v sekci Nejčastějších dotazů.) Dílčí základ podnikatel může snížit ještě o ztrátu z minulých zdaňovacích období.

Výslednou částku zaokrouhlujeme na celé stovky dolů a vypočteme z ní 15% daň z příjmů fyzických osob a v případě potřeby ji zaokrouhlíme na celé koruny nahoru.

Od vypočtené daňové povinnosti se dále odečítají daňové slevy:

  • sleva na poplatníka 24 840 Kč (2070 Kč za měsíc),
  • sleva na vyživovanou manželku 24 840 Kč (uplatňuje se ročně),
  • sleva na vyživovanou manželku ZTP/P 49 680 Kč,
  • sleva za invalidní důchod I. a II. stupně 2520 Kč (210 Kč za měsíc),
  • sleva pro invalidní důchod III. stupně 5040 Kč (420 Kč za měsíc),
  • sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (1345 Kč za měsíc),
  • sleva pro studenta 4020 Kč (335 za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 Kč (1267 za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na druhé dítě 19 404 Kč (1617 Kč za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na třetí a další dítě 24 204 Kč (2017 Kč za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na první dítě ZTP/P 30 408 Kč (2534 Kč za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P 38 808 Kč (3234 Kč za měsíc),
  • daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P 48 408 Kč (4034 Kč za měsíc),
  • sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení max. 13 350 Kč (uplatňuje se ročně),
  • sleva za elektronickou evidenci tržeb 5000 Kč (uplatňuje se jednorázově, ročně).

Poznámky:

  • sleva na vyživovanou manželku při jejích příjmech do 68 000 Kč
  • v souvislosti s uplatněním slevy za invalidní důchod a slevy na držitele ZTP/P se změnil rozhodný okamžik vzniku nároku na slevu. Nově nevznikne nárok na slevu až v okamžiku vydání průkazu ZTP/P nebo pobírání invalidity, ale už v momentě jejich přiznání (platí i v případě slevy na vyživovanou manželku ZTP/P a slevy na dítě ZTP/P)
  • sleva na první dítě pro příjmy za rok 2018 ve výši 15 204 Kč (1 267 Kč za měsíc)
  • sleva za umístění dítěte za rok 2018, která se uplatňuje v roce 2019, činí maximálně 12 200 Kč – více o slevě viz FAQ

Nejprve se odečítají daňové slevy uvedené v § 35 ba zákona o daních z příjmů (tedy sleva na poplatníka, na vyživovanou manželku, na invaliditu, pro držitele průkazu ZTP/P, na studenta a sleva za umístění). Poté se odečte sleva za EET a jako poslední případná sleva na děti, tedy daňové zvýhodnění na vyživované dítě. 

Po odečtení daňových slev se není možné dostat do záporné hodnoty, výše daňové povinnosti tedy může vyjít nejméně rovna nule. Výjimkou je daňové zvýhodnění, proto se odečítá jako poslední ze slev. V případě, že se dostanete do záporu, vychází vám tzv. daňový bonus.  Nárok na něj vzniká, máte-li za předchozí rok příjmy z podnikání či zaměstnání alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy. Maximálně může daňový bonus dosáhnout částky 60 300 Kč za rok. 

Dále daňovou povinnost snižujeme ještě o zaplacené zálohy na daň z příjmů, jejichž výsledkem může být opět záporná hodnota, tedy daňový přeplatek.

O vyplacení daňového bonusu a daňového přeplatku musíte finanční úřad požádat ve speciálním boxu na konci formuláře daňového přiznání.

Zdravotní a sociální pojištění

Vyměřovacím základem pro zdravotní a sociální pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2% vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu. Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Výjimkou je nemocenské pojištění, ke kterému se OSVČ hlásí jen dobrovolně. Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ). Ten musíte vaší zdravotní pojišťovně a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení odevzdat měsíc po tom, co jste podali (nebo měli podat) daňové přiznání. Termín se tedy pohybuje vždy kolem konce dubna.

 

Jednoduchý příklad propočtu daňové povinnosti a odvodů na zdravotní a sociální pojištění při využití výdajového paušálu v roce 2019 (za příjmy v roce 2018):

Grafik s ročním příjmem 480 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené tzn., že její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč, a dvě nezletilé vyživované děti. V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Celý minulý rok podnikatel platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy:  480 000 Kč, 
Výdaje jako 60 % příjmů: 288 000 Kč, 
Daňový základ: 192 000 Kč,

Odčitatelná položka za uhrazené úroky z úvěru na bydlení: 50 000 Kč

Nárok na daňové slevy:

  • na poplatníka 24 840 Kč,

  • na vyživovanou manželku 24 840 Kč,

  • na první dítě 15 204 Kč,

  • na druhé dítě 19 404 Kč.

Vzhledem k tomu, že se podnikatel se svými výdaji hravě vejde do omezené výše výdajového paušálu podle nových pravidel, využije právě této možnosti, aby získal nárok na daňovou slevu na vyživovanou manželku a děti.

Svou daňovou povinnost postupně vypočte jako:

480 000 Kč - 288 000 Kč = 192 000 Kč (daňový základ)
192 000 Kč - 50 000 Kč = 142 000 Kč (základ daně snížený o odčitatelnou položku)
142 000 Kč * 15% daň = 21 300 Kč (daňová povinnost před odečtením slev)
21 300 Kč - 24 840 Kč (na poplatníka) - 24 840 Kč (na vyživovanou manželku) = 0 Kč (daň)
Daňový bonus: 15 204 Kč + 19 404 Kč = 34 608 Kč

Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 34 608 Kč.

Zdravotní a sociální pojištění

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil na minimálních zálohách částku 24 288 Kč (12 x 2 024 Kč). Na sociální pojištění pak 26 268 Kč (12 x 2 189 Kč).

Zdravotní pojištění vypočteme jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Částku následně vydělíme dvěma. Pokud výsledek nedosáhneme alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2018 tj. 179 880 Kč (pro rok 2019 je to částka 196 200 Kč - odpovídá zaokrouhlené polovině průměrné měsíční mzdy pro daný rok), zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 24 284 Kč. Podnikatel tedy reálně ve svých příjmech nedosáhl minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2018 a proto se na něj vztahuje právě minimální vyměřovací základ. Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 24 288 Kč, vznikne mu 4 Kč přeplatek.

Sociální pojištění opět vypočteme jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji tj. 96 000 Kč (vyměřovací základ) a vynásobíme 29,2 %. Na sociálním pojištění za rok 2018 bychom měli odvést 28 032 Kč. 

Ve výpočtu se opět pracuje s minimálním vyměřovacím základem, který je pro rok 2018 ve výši 89 940 Kč (pro rok 2019 ve výši 98 100 Kč - odpovídá zaokrouhlené čtvrtině průměrné měsíční mzdy pro daný rok). V tomto případě ale podnikatel reálnými příjmy minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění přesáhl (pokud příjmy v roce 2019 zůstanou totožné, tak za tento rok už bude vyšší minimální vyměřovací základ a nikoli ten, který vychází z reálných příjmů - postup tedy bude jako u zdravotního pojištění), a proto se v dalším výpočtu pracuje právě s vyměřovacím základem, který vychází z reálných příjmů (tedy částkou 96 000 Kč).

Podnikatel tedy bude muset po odevzdání Přehledu doplatit ještě 1 764 Kč, protože platil jen minimální zálohy a celkem uhradil jen částku 26 268 Kč. V Přehledu mu tak vyjde i vyšší záloha na sociální pojištění na další období.