Protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nepracují pod žádným zaměstnavatelem, daně a platbu a vyúčtování záloh na zdravotní a sociální pojištění si musí řešit samy. Povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob splní podnikatel tak, že podá daňové přiznání sám nebo prostřednictvím daňového poradce. 

Kromě placení zdravotního a důchodového pojištění pak musí podnikatel také podat za uplynulý rok Přehled o příjmech a výdajích, ze kterého zjistí výši zálohy na další období i případný nedoplatek na pojistném.

Daň z příjmu fyzických osob

Do daňového přiznání se uvádí všechny příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dále případné příjmy ze zaměstnání (mohou se uvádět i ty daněné srážkou), z pronájmu, z kapitálového majetku i tzv. ostatní příjmy. 

Proti nim se uplatňují výdaje na dosažení a udržení příjmů. Podnikatel si může zvolit, zda se mu více vyplatí uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě je ale musí evidovat) nebo využije tzv. výdajový paušál, který už obsahuje všechny výdaje a nad jehož rámec už další uplatnit nelze. 

Když odečteme výdaje od dosažených příjmů, získáme základ daně. V případě, že jste měli více druhů příjmů (například z podnikání a zaměstnání), počítáte údaje za každou činnost zvlášť a u každé vyjde tzv. dílčí základ daně.

V dalším části daňového přiznání je možné daňový základ snížit o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky za:

• bezúplatná plnění (dary),

• platby na státem podporované produkty spoření na stáří,

• zaplacené úroky z úvěru na bydlení.

(Podrobně se jim věnujeme opět v sekci Nejčastějších dotazů.) Dílčí základ podnikatel může snížit ještě o ztrátu z minulých zdaňovacích období.

Výslednou částku zaokrouhlujeme na celé stovky dolů a vypočteme z ní 15% daň z příjmů fyzických osob a v případě potřeby ji zaokrouhlíme na celé koruny nahoru.

Od vypočtené daňové povinnosti se dále odečítají daňové slevy:

• sleva na poplatníka 30 840 Kč (2570 Kč za měsíc),

• sleva na vyživovanou manželku* 24 840 Kč (uplatňuje se ročně),

• sleva na vyživovanou manželku ZTP/P* 49 680 Kč (uplatňuje se ročně),

• sleva za invalidní důchod I. a II. stupně 2520 Kč (210 Kč za měsíc),

• sleva pro invalidní důchod III. stupně 5040 Kč (420 Kč za měsíc),

• sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (1345 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 Kč (1267 za měsíc),

• daňové zvýhodnění na druhé dítě 22 320 Kč (1860 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na třetí a další dítě 27 840 Kč (2320 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na první dítě ZTP/P 30 408 Kč (2534 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P 44 640 Kč (3720 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P 55 680 Kč (4640 Kč za měsíc).

Poznámky:
* sleva na vyživovanou manželku (i ZTP/P) - od roku 2024 došlo ke změně podmínek viz FAQ

Nejprve se odečítají daňové slevy uvedené v § 35 ba zákona o daních z příjmů (tedy sleva na poplatníka, na vyživovanou manželku, na invaliditu, pro držitele průkazu ZTP/P). Jako poslední případná sleva na děti, tedy daňové zvýhodnění na vyživované dítě. 

Po odečtení daňových slev se není možné dostat do záporné hodnoty, výše daňové povinnosti tedy může vyjít nejméně rovna nule. Výjimkou je situace, kdy od daně odečítáme daňovou slevu na děti (tzv. daňové zvýhodnění), proto se uplatňuje jako poslední ze slev. V případě, že se dostanete do záporu, vychází vám tzv. daňový bonus.

Nárok na něj vzniká, máte-li za předchozí rok příjmy z podnikání či zaměstnání alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, tedy 113 400 Kč za rok 2024 a 124 800 Kč za rok 2025. Daňový bonus je možné uplatnit bez omezení. Omezení jeho maximální výše bylo zrušeno.

Dále daňovou povinnost snižujeme ještě o zaplacené zálohy na daň z příjmů, jejichž výsledkem může být opět záporná hodnota, tedy daňový přeplatek.

O vyplacení daňového bonusu a daňového přeplatku musíte finanční úřad požádat ve speciálním boxu na konci formuláře daňového přiznání.

Zdravotní a sociální pojištění

Vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji a u sociálního, resp. důchodového pojištění pak 55 % rozdílu mezi příjmy a výdaji (při výkonu hlavní činnosti). Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2 % vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu. Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění alespoň v zákonem stanovené minimální výši. Výjimkou je nemocenské pojištění, ke kterému se OSVČ hlásí jen dobrovolně. Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ). Ten musíte vaší zdravotní pojišťovně a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení odevzdat měsíc po tom, co jste podali (nebo měli podat) daňové přiznání.

Na tomto místě ještě upozorňujeme, že výpočet odvodů je u vysokých příjmů ovlivněn také limitem pro maximální platbu na sociálního pojištění - tzv. maximálním vyměřovacím základem (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou), který odpovídá 48násobku průměrné mzdy. Tento strop se u sociálního pojištění tedy uplatňuje po dosažení roční hranice příjmů (pro rok 2024 jde o částku 2 110 416 Kč, pro rok 2025 o částku 2 234 736 Kč).

 Změny ve výpočtu záloh na důchodové pojištění

Výpočet záloh na sociální, resp. důchodové pojištění se v roce 2024 změnil. Vyměřovací základ při výkonu hlavní činnosti se  stanovuje jako 55 % daňového základu.  V souvislosti s výpočtem minimálních záloh na důchodové pojištění při hlavní činnosti také dochází ve třech letech po sobě (2024 - 2026) k navýšení minimálního vyměřovacího základu vždy o 5 %. Ten původně činil 25 % průměrné mzdy, v roce 2024 dosáhl 30 %, v roce 2025 bude ve výši 35 %, aby růst skončil v roce 2026 na úrovni 40 % průměrné mzdy. Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost se od roku 2024 zvýšil z 10 % na 11 % průměrné mzdy.

Začínající podnikatelé (kteří v posledních dvaceti letech nevykonávali činnost) dostali z rostoucích minimálních záloh na důchodové pojištění dočasnou výjimku. V prvních třech letech činnosti budou platit minimální zálohy bez tohoto navýšení (tedy z vyměřovacího základu na úrovni 25 % průměrné mzdy).

Platby na nemocenské pojištění se od roku 2024 stanovují jako 2,7 % vyměřovacího základu.

Podrobněji o těchto změnách viz FAQ.

 

Propočet daňové povinnosti a odvodů na zdravotní a sociální pojištění za rok 2024

Grafik s ročním příjmem 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno z nich je ve věku do tří let). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Celý minulý rok podnikatel platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy:  600 000 Kč,
Výdaje jako 60 % příjmů: 360 000 Kč,
Daňový základ: 240 000 Kč,
Odčitatelná položka za uhrazené úroky z úvěru na bydlení: 50 000 Kč

Nárok na daňové slevy:

• na poplatníka 30 840 Kč,
• na vyživovanou manželku 24 840 Kč,
• na první dítě 15 204 Kč,
• na druhé dítě 22 320 Kč.

Svou daňovou povinnost postupně vypočte jako:

600 000 Kč - 360 000 Kč = 240 000 Kč (daňový základ)
240 000 Kč - 50 000 Kč = 190 000 Kč (základ daně snížený o odčitatelnou položku)
190 000 Kč * 15% daň = 28 500 Kč (daňová povinnost před odečtením slev)
28 500 Kč - 30 840 Kč (na poplatníka) - 24 840 Kč (na vyživovanou manželku) = 0 Kč (daň)
Daňový bonus: 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč

Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 37 524 Kč.

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění za rok 2024

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2024 na minimálních zálohách částku 35 616 Kč (12 x 2968 Kč). Na sociální pojištění pak 46 224 Kč (pro jednoduchost počítáme s tím, že platil od počátku roku vyšší minimální zálohy, tedy 12 x 3852 Kč).

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (120 000 Kč).

Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy (pro rok 2024 jde o 43 967 Kč). Pro rok 2024 je to tedy částka 21 983,5 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 263 802 Kč. Z toho vypočteme 13,5 % minimální předepsané pojistné (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru).

Podnikatel reálně svými příjmy nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 35 614 Kč. Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 35 616 Kč, vznikne mu 2 Kč přeplatek.

Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným. V případě, že podnikatel odvedl na zálohách nižší částku, než je roční předpis pojistného, vznikne nedoplatek, který musí uhradit a na další rok mu vyjde vyšší záloha.

Sociální pojištění za rok 2024 opět začínáme počítat jako jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 120 000 Kč = vyměřovací základ při činnosti trvající celý rok). I zde platí, že pokud vyměřovací základ nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, stanoví se pojistné právě z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního, resp. důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme jako 30 % průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Pro rok 2024 je to částka 13 191 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 158 292 Kč.

V tomto případě podnikatelův vyměřovací základ opět nepřesáhl minimální vyměřovací základ a tak se mu pojistné nebude stanovovat z vyměřovacího základu z reálných příjmů, ale opět z minimálního vyměřovacího základu.

Pro výpočet předepsaného pojistného ho vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním pojištění za rok 2024 by podnikatel měl odvést 46 222 Kč. Na zálohách zaplatil 46 224 Kč, takže mu vznikne přeplatek ve výši 2 Kč.

Výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění na základě vašich vstupů včetně výpočtu si můžete vyzkoušet na daňové kalkulačce OSVČ.

 

Propočet daňové povinnosti a odvodů na zdravotní a sociální pojištění za rok 2025

Grafik s ročním příjmem 1 600 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené a její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč. Dále dvě nezletilé vyživované děti (jedno je do tří let věku). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Celý minulý rok podnikatel platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy:  1 600 000 Kč,
Výdaje jako 60 % příjmů: 960 000 Kč,
Daňový základ: 640 000 Kč,
Odčitatelná položka za uhrazené úroky z úvěru na bydlení: 50 000 Kč

Nárok na daňové slevy:

• na poplatníka 30 840 Kč,
• na vyživovanou manželku 24 840 Kč,
• na první dítě 15 204 Kč,
• na druhé dítě 22 320 Kč.

Svou daňovou povinnost postupně vypočte jako:

1 600 000 Kč - 960 000 Kč = 640 000 Kč (daňový základ)
640 000 Kč - 50 000 Kč = 590 000 Kč (základ daně snížený o odčitatelnou položku)
590 000 Kč * 15% daň = 88 500 Kč (daňová povinnost před odečtením slev)
88 500 Kč - 30 840 Kč (daňová sleva na poplatníka) - 24 840 Kč (sleva na vyživovanou manželku) = 32 820 Kč (daň)
32 820 - 37 524 Kč (daňová sleva na první a druhé dítě) = - 4 704 (daňový bonus)

Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 4 704 Kč.

 

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění za rok 2025

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (320 000 Kč).

Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu.

Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2025 je to částka 23 278,50 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 279 342 Kč.  

Podnikatelův vyměřovací základ přesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2025 a proto platí zálohy z reálných příjmů. Vyměřovací základ je tedy ve výši 320 000 Kč ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). V našem případě vyjde 43 200 Kč. Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným. V případě, že podnikatel odvedl na zálohách nižší částku, než je tento roční předpis pojistného, vznikne nedoplatek, který musí uhradit a na další rok mu vyjde vyšší záloha.

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního, resp. důchodového pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme v roce 2025 jako 35 % průměrné mzdy (ta je pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč) a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Jde o částku 16 295 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 195 540 Kč.

Podnikatelův vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů spočítáme u důchodového pojištění jako 55 % daňového základu, vyjde nám 352 000 Kč. Vidíme, že podnikatel překročil minimální vyměřovací základ a proto bude platit zálohy z reálných příjmů.

Pro výpočet předepsaného pojistného vyměřovací základ z reálných příjmů vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním, resp. důchodovém pojištění za rok 2025 by podnikatel měl odvést 102 784 Kč. Tato částka se opět porovná se skutečně odvedeným pojistným. V případě, že odvedl na zálohách nižší částku, než je tento roční předpis pojistného, vznikne nedoplatek, který musí uhradit a na další rok mu vyjde vyšší záloha.

Výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění na základě vašich vstupů včetně výpočtu si můžete vyzkoušet na daňové kalkulačce OSVČ.